Blog

Pokud se podíváme na téma IT soutěží pro žáky, je zřejmé, že příprava a účast v nich jim přináší celou řadu výhod. Rozvíjejí zde své technické dovednosti, například prací s roboty (princip STEM), a získávají praktické zkušenosti s algoritmizací a programováním. Můžeme sledovat, že tyto soutěže v žácích podporují kreativitu a inovativní myšlení. A také zvýšenou motivaci a zájem o IT, tedy hlubší vzdělávání v tomto oboru. Zajímavá je také práce žáků v týmech, kterou některé soutěže vyžadují. V týmech žáci rozvíjí svou schopnost spolupracovat, komunikovat, kriticky myslet a efektivně řešit problémy, a to je klíčové pro budoucí profesní život. Úspěch v soutěžích může zvýšit sebedůvěru a podpořit osobní růst žáků. Vnímáme, že i introverti se v oblasti IT dokáží úspěšně prosadit. Soutěže poskytují příležitost k networkingu a navázání zajímavých profesních kontaktů. Žáci mají přístup k moderním technologiím a nástrojům, v podstatě se připravují na reálné pracovní prostředí.

Úspěch v soutěžích může přinést ocenění a uznání, což je velmi motivující. Jako učitelé si však musíme být vědomi možných rizik. Soutěže mohou být stresující a vytvářet nepřiměřený tlak na žáky. Velký důraz na výhru může odvádět pozornost od samotného procesu učení. Sociální nerovnosti mohou způsobit, že žáci nemají stejný přístup k technologiím a intenzivní příprava na soutěže může vést k sociální izolaci. Proto bychom měli mít na paměti, že podpora IT soutěží by měla být vyvážená a vnímána jako vhodný aktivizační prvek výuky.

Spolu s kolegy ze základních a středních škol v Moravskoslezském kraji jsme pro Vás sestavili přehled IT soutěží, kterých se pravidelně účastní. Protože se soutěže každoročně opakují, stačí v konkrétním období sledovat stránky soutěže a budete mít aktuální informace pro daný rok. Pokud nám doporučíte další soutěže, rádi je do přehledu doplníme.

Jednou z hlavních aktivit projektu TPA – Inovační centrum pro transformaci vzdělávání je soustavná cílená podpora zapojených škol a jejich změna na učící se organizace. Co to vlastně jsou učící se organizace a jak vnímají tento proces školy? Přinášíme Vám článek, ve kterém shrnujeme základní aspekty tohoto tématu a přidáváme i popis zkušenosti s učícími se skupinami přímo od jednoho z aktérů projektu – Základní školy Vendryně z okresu Frýdek-Místek.

O učících se organizacích

Škola jako učící se organizace se vyznačuje několika klíčovými prvky, které přispívají k jejímu rozvoji a efektivitě. Podle Petera Sengeho, autora publikace Pátá disciplína, je jedním z těchto prvků systémové myšlení. To zahrnuje schopnost vidět vzorce a souvislosti mezi různými částmi organizace, což umožňuje lépe porozumět komplexním situacím a efektivněji reagovat na změny. Systémové myšlení podporuje kolektivní odpovědnost a kreativní přístup k řešení problémů.

Dalším důležitým prvkem je osobní mistrovství, které zdůrazňuje význam individuálního rozvoje každého člena školy. Učící se organizace by měly podporovat své zaměstnance v dosahování jejich osobních cílů a rozvoji dovedností, což přispívá k celkové kultuře učení. Tím se vytváří prostředí, kde lidé cítí, že mají možnost růst a přispívat k dosažení společných cílů.

Sdílená vize motivuje členy školy k aktivní účasti na jejím rozvoji. Vize by měla být výsledkem společného úsilí, které reflektuje aspirace všech zúčastněných. Tato vize nejenže inspiruje, ale také posiluje týmovou spolupráci a ochotu experimentovat.

Důležitou součástí učící se organizace je týmové učení. Umožňuje sdílení znalostí a zkušeností mezi jednotlivci, což posiluje kolektivní kompetence a inovativní přístupy k výuce. Podpora spolupráce mezi pedagogy a studenty vede k lepšímu porozumění a efektivnějšímu učení.

Konečně, vytváření příležitostí pro učení je zásadní pro rozvoj školy jako učící se organizace. To zahrnuje nejen formální vzdělávací programy, ale také neformální učení prostřednictvím sdílení zkušeností, workshopů a dalších aktivit zaměřených na rozvoj dovedností.

Tyto klíčové prvky společně vytvářejí dynamické a adaptabilní prostředí, které podporuje jak individuální, tak kolektivní učení ve škole. Učící se organizace tak mohou efektivně reagovat na měnící se potřeby studentů i společnosti jako celku.

Zdroje:
SENGE, Peter M., 2016. Pátá disciplína: teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management Press. Knihovna světového managementu. ISBN 978-80-7261-428-8.
POL, Milan, 2008. Škola na cestě k učící se organizaci. Orbis Scholae. Roč. 2, č.3, s. 7-22. ISSN 1802-4637.
KUBÁŇOVÁ, Kristýna, 2010. Učící se organizace. Olomouc. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého.
What makes a school a learning organisation?: A guide for policy makers, school leaders and teachers, 2016. OECD.
KOOLS, M. a L. STOLL, 2016. What Makes a School a Learning Organisation?. OECD Education Working Papers, Č. 137, OECD Publishing, Paříž. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/5jlwm62b3bvh-en.
BAJEROVÁ, Kristýna, 2018. Metoda Wanda jako prostředek učící se organizace v prostředí základní školy. Praha. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Organizování zahraničních exkurzí pro základní a střední školy představuje vynikající příležitost pro studenty rozšířit své obzory, získat nové zkušenosti a prohloubit znalosti v reálném světě. Nicméně, tento proces zahrnuje řadu kroků a vyžaduje pečlivé plánování, dodržování právních předpisů a administrativních požadavků.

Tématem výjezdů žáků do zahraničí se zabývá vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 2:

(1) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.

(2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění.

1. Jakou CK zvolit?

Zvolte cestovní kancelář, která má s organizací výjezdů do zahraničí zkušenosti. Vyhledejte si na cestovní kanceláře reference, např. v učitelských skupinách na Facebooku.

2. Výběr účastníků

Pokud není možné vzít celou třídu, je třeba stanovit kritéria pro výběr účastníků. Transparentní a spravedlivý výběr je klíčový pro zajištění rovného přístupu.

3. Administrativní a právní požadavky

Účastníky výjezdu do zahraničí mohou být jen ti, kdo předloží písemný souhlas zákonného zástupce (netýká se zletilých žáků středních škol) a mají uzavřené cestovní pojištění, které zahrnuje zdravotní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu. (pojištění může být sjednáno také hromadně školou/cestovní agenturou).

4. Komunikace s rodiči

Informování rodičů o plánované exkurzi je zásadní. Musí obdržet podrobné informace včetně programu, nákladů, a kontaktních údajů. Doporučuje se mít jeden hlavní komunikační kanál, např. na Whatsapp nebo přes školní informační systém, kde se sdílí informace o aktivitách plánovaných na ten daný den.

5. BOZP/zásady chování během exkurze

Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. Vedoucí provede před odjezdem poučení žáků – prokazatelné udělení písemných pokynů – ukázněné chování, dodržování režimu platného po dobu výjezdu, prevence možných rizik.

Před exkurzí jsou stanovena pravidla chování, která zahrnují respektování pokynů doprovodného personálu, dodržování časového harmonogramu, slušné chování vůči ostatním účastníkům a respektování zákonů a kulturních zvyklostí země, kterou navštěvují.

Kázeňské problémy jsou řešeny dle závažnosti situace, od napomenutí až po vyloučení z exkurze. Vždy je důležité informovat rodiče a postupovat podle předem dohodnutých pravidel.

Bezpečnost a ochrana zdraví: Před zájezdem by měl být vypracován krizový plán, který zahrnuje postupy pro různé nouzové situace, jako jsou zdravotní problémy, ztráta dokladů nebo bezpečnostní incidenty. Doprovodný personál musí být proškolen v první pomoci a mít přístup k lékárničce. Ve vážnějších případech je nutné kontaktovat místní zdravotní zařízení a informovat rodiče.

Pedagogický doprovod by měl být na cestu vybaven kontaktními údaji na zastupitelský úřad České republiky v dané zemi pro případ jakékoliv závažné nebo mimořádné události, a to včetně nouzové linky zastupitelského úřadu.

Ministerstvo zahraničních věcí rovněž doporučuje, aby se pedagogický doprovod před cestou do zahraničí registroval v systému DROZD.

6. Jaké jsou postupy při zrušení účasti na exkurzi?

Podmínky zrušení účasti, včetně případného storna poplatků, jsou stanoveny předem a rodiče jsou s nimi seznámeni. Obvykle je požadováno písemné oznámení o zrušení účasti a může být vyžadována úhrada vzniklých nákladů.

7. Jaké zvláštní požadavky nebo úpravy jsou nutné pro studenty, kteří nejsou Češi?

Studenti, kteří nejsou občany České republiky, mohou potřebovat víza nebo jiné cestovní doklady pro vstup do cílové destinace. Tuto informaci lze ověřit na stránkách Ministerstva vnitra.

Banát – místo, kde čas plyne jinak

Květnová exkurze do Banátu slibovala všechno: krásnou přírodu, zajímavou historii, inspirativní setkání. A když se přidá i možnost pěších túr a slabého telefonního signálu, nemohli jsme se dočkat, až budeme na cestě. Pojďte s námi prozkoumat kraj, jehož část před asi dvěma sty lety osídlila česká komunita, která si i napříč poměrně silným asimilačním vlivům dodnes uchovala jazykovou čistotu a své zvyky.

Sobota 11. 5. 2024: Svatá Helena – první setkání s Banátem

Po noční jízdě autobusem jsme ráno dorazili do Svaté Heleny, nejstarší dochované české vesnice, kde se okamžitě ukázalo, že čas tady opravdu plyne jinak. Po silnicích se procházely krávy a kozy, na polích pracovali krajané a vůbec nikdo nespěchal. Zde jsme se potkali s našim banátským průvodcem Lojzou, který nás po celou dobu pobytu seznamoval s historií, kulturou i místy samotnými. Před ubytováním jsme si prošli vesnici a navštívili místní hospodu, kde seženete úplně vše. Pivo, potraviny, drogerii, zahradnické nářadí i potřeby do domácnosti. Po ubytování a krátké aklimatizaci jsme navštívili místní školu a poté nás čekal pěší výstup na vyhlídku nad Dunajem. Trasa byla přiměřeně náročná, a výhled na banátské hory stál za to. Po návratu nás krajané přivítali domácí večeří, kde se ukázalo, že tradiční česká kuchyně může mít nečekané kulinářské twisty.

Neděle 12. 5. 2024: Gernik – cesta ke krajanům

Po snídani jsme vyrazili do největší české vesnice v Banátu, Gerniku. Pěší přesun byl zkouškou naší fyzičky i orientačního smyslu. Cestou někteří z nás doslova prošlapali podrážky,  ..že Kájo? Tým A se držel banátského vůdce Lojzy à la Chucka Norisse v Crocskách, tým B šel delší, ale zato horší trasou. Cestou měli možnost navštívit třeba i krasovou jeskyni Turecká díra. Po večeři u krajanů jsme za zvuku zvonů krav vracejících se z pastvy a štěkotu psů zavítali do místní hospůdky, která je zároveň obchůdkem a také fitness centrem (společenská místnost s pingpongovým stolem). Místních obyvatel v Gerniku postupně ubývá. Celkově tak vesnice působila smutným a ponurým dojmem, který na nás dýchal z neobydlených domů a také z vyprávění místní paní výčepní a prodavačky v jednom.

Pondělí 13. 5. 2024: Rovensko – do výšin a za vodními mlýny

Další pěší přesun nás čekal do vesnice Rovensko, nejvýše položené české vesnice v Banátu. Trasa vedla přes malebné polní cesty a otevřené krajiny. Na cestě jsme obdivovali fungující vodní mlýny a překonávali lávky přes potoky. Vesnice Rovensko nás okouzlila svou izolovaností a nádhernými výhledy. Večeře u krajanů a další noc strávená v místních domech byla jako cesta časem.

Úterý 14. 5. 2024: Sichevita a Eibenthal – zpět do reality

Ráno jsme v Rovensku navštívili místní školu, kde dochází neuvěřitelný počet žáků – 3!!!, a poté sestoupili do rumunské vesnice Sichevita, kde nás čekal přejezd autobusem do Eibenthalu. Tato oblast byla v minulosti známá těžbou antracitu a historie této vesnice byla plná dramatických událostí. Odpoledne jsme strávili u krajanů, diskutovali o životních podmínkách místních obyvatel a zkoumali jejich každodenní výzvy.

Středa 15. 5. 2024: Baile Herculane – lázně a výstupy

Výlet do římských lázní Baile Herculane byl osvěžující změnou. Prohlídka historického centra a termálních pramenů nás nadchla. Pro ty zdatnější byl připraven výstup na Domogled (1105 m), odkud byly úchvatné výhledy na okolní krajinu. Cestou zpět jsme navštívili nádhernou budovu vlakového nádraží v Baile Herculane, kudy kdysi projížděl slavný Orient Express, a zastavili se podívat do malého místního mlýnu. Večeře a nocleh u krajanů završily další úžasný den.

Čtvrtek 16. 5. 2024: Jeskyně Ponicova a Dunajská soutěska

Přesun k jeskyni Ponicova byl dalším dobrodružstvím. Průchod jeskyní až do Dunaje, kde na nás čekaly lodě, byl zážitkem jako z filmu. Zejména ta část, kdy se loď zasekla v úzkém vjezdu do jeskyně a náš banátský Chuck Norris bez mrknutí oka skočil do vody a loď vyprostil. Proplutí dunajskou soutěskou Cazanele Mare nám nabídlo dechberoucí výhledy. Ti, kterým zbyla ještě síla, si po návratu vyšlápli eibenthalské kopce a navštívili místní štoly. Jiní vyrazili po vesnici na nákup lokálních surovin: med, produkty z bylin, sýry, místní likér a rozpravu s krajany.

Pátek 17. 5. 2024 a sobota 16.5.2024: Poslední loučení a návrat domů

Poslední den dopoledne jsme navštívili hřbitov a místní školu. Odpolední loučení s Banátem bylo dojemné, ale my jsme věděli, že se vracíme s nezapomenutelnými zážitky.  Návrat v ranních hodinách nám připomněl, že i když je dobrodružství u konce, vzpomínky a inspirace zůstanou s námi. Květnová exkurze do Banátu byla nejen cestou za poznáním, ale i cestou k sobě samým.

V týdnu od 13. do 20. února 2024 se desítky škol napříč republikou a téměř 80 organizací, včetně té naší, zapojily do Týdne pro wellbeing ve škole.

Koordinátorem Týdne pro wellbeing ve škole bylo Partnerství pro vzdělávání 2030+ a na výstupy z této akce se můžete podívat zde: Aktuality a výstupy – Tydenprowellbeing.cz.

V návaznosti na první ročník již nyní připravujeme aktivity na ten příští, který proběhne v termínu od 4. do 11. února 2025. Samozřejmě každý týden může být týdnem pro wellbeing ve škole a pokud se chcete inspirovat, stačí vyzkoušet nabízené aktivity: https://tydenprowellbeing.cz/materialy-pro-skoly/.

Wellbeing ve školách je důležitým tématem, které se zaměřuje na celkovou pohodu žáků, studentů, učitelů a rodičů. Cílem je vytvořit školní prostředí, kde se všichni cítí dobře, navazují funkční a podpůrné vztahy a mohou rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žijí spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život. Wellbeing zasahuje do všech následujících, vzájemně propojených oblastí, kterými jsou:

Fyzická oblast

Souvisí s fyzickým zdravím a bezpečím a je ovlivněný fyzickou aktivitou, zdravým stravováním, spánkovým režimem a uvědomělou volbou zdravého životního stylu a prostředí.

Kognitivní oblast

Souvisí se schopnostmi kritického myšlení, řešení problémů a kreativity. Odráží se ve způsobu zpracování informací, vytváření úsudků a také v motivaci a vytrvalosti k úspěšnému dosahování stanovených cílů.

Emocionální oblast

Souvisí s kladným vnímáním sebe sama, rozpoznáváním emocí a seberegulací. Odráží se ve schopnosti důvěry v sebe i druhé a v odolnosti umožňující zvládat nepříznivé situace.

Sociální oblast

Souvisí se schopností empatie, pocitem sounáležitosti, navazováním a udržováním vztahů a spolupráce s ostatními a komunikačními dovednostmi.

Duchovní oblast

Souvisí s poznáváním a naplňováním smyslu naší existence, hodnotami a etickými principy.

Wellbeing je…když se ráno těším  

Důležité je dbát na Wellbeing nejen dětí a žáků, ale i pedagogických pracovníků.

Co říkají data z šetření zaměřených na pedagogy? Každý pátý pedagog je ohrožen syndromem vyhoření, což má zásadní dopad i na kvalitu jím poskytovaného vzdělávání a zejména naplňování individuálních potřeb dětí a žáků. Pedagog, jehož duševní zdraví je ohroženo, nedisponuje zdroji k podpoře wellbeingu a duševního zdraví dětí, které vzdělává, což negativně ovlivňuje i jejich vzdělávací výsledky.

Doporučujeme si stáhnout nebo přečíst publikaci s názvem Wellbeing ve škole: Jak na pozitivní přístup k učení i k životu, která je k dispozici zde: https://partnerstvi2030.cz/wellbeing-ve-skole-jak-na-pozitivni-pristup-k-uceni-i-k-zivotu/. Autorkou publikace je Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+.

…i my věříme, že spokojený učitel = spokojený žák 

Zdroj:
FELCMANOVÁ, Lenka. Wellbeing ve škole: Jak na pozitivní přístup k učení i k životu. Online. Partnerstvi2030.cz, 2030. ISBN: 978-80-908892-1-7. [cit. 2024-05-13]. Dostupné z: Wellbeing ve škole: Jak na pozitivní přístup k učení i k životu – Partnerství 2030 (partnerstvi2030.cz)

Otevřené hodiny jsou pro pedagogy příležitostí k profesnímu učení a proměně své výuky. Učí se od sebe navzájem, diskutují, reflektují svoji práci se svými kolegy v bezpečném prostředí, zlepšují porozumění tomu, jak ve škole zajišťovat maximální učení každého žáka.

Otevřené hodiny jsou přínosem pro obě zúčastněné strany:

• pedagog, který hodinu otevírá – získává příležitost diskutovat a reflektovat svoji práci se svými kolegy, poznatky následně využít ke svému dalšímu rozvoji
• učitel, který se hodiny účastní jako pozorovatel – získává příležitost vidět práci svého kolegy, kterou s ním může následně reflektovat, uvědomovat si své přesvědčení o výuce i to, jak on sám učí.

Získané poznatky mohou oběma učitelům následně posloužit k jejich dalšímu profesnímu učení a proměně jejich výuky.

Smyslem otevřených hodin pro kolegy není nabídnout „dokonalou hodinu“ ale nabídnout to nejlepší, co v danou chvíli pedagog umí. Jde o učení vzájemné, nikoli o jednosměrné předávání expertízy či zkušeností a o otevřenost pro své učení. Základní podmínkou je respektující a bezpečné prostředí a důvěra mezi kolegy, kteří se otevřené hodiny účastní.

Příprava a realizace otevřených hodin

1. Učitel, který chce nabídnout otevřenou hodinu, určí termín, čas, vyučovací předmět.
2. Termín konzultuje s vedením školy, aby mohla být popřípadě upravená výuka.
3. V dostatečném předstihu informuje sborovnu o termínu otevřené hodiny a o maximálním počtu pedagogů, kteří se jí mohou zúčastnit.
4. Učitelé se dle svého zájmu zapíší na otevřenou hodinu.
5. Vedení školy následně vytvoří dle možností podmínky pro realizaci a následnou reflexi otevřené hodiny (např. úprava rozvrhu, zajištění suplování atp.).

Před návštěvou otevřené hodiny

Učitel nabízející otevřenou hodinu přepošle nebo předá účastníkům hodiny svoji přípravu, formuluje svoji zakázku (na co se v hodině zejména zaměřuje a k čemu chce dostat zpětnou vazbu od kolegů), domluví se s kolegy na čase pro následné společné reflektivní setkání a analýzu hodiny, 60-90 minut dle potřeby a časových možností. Zajistí podmínky pro pozorování ve třídě (např. židle pro návštěvníky).

Učitel navštěvující otevřenou hodinu se dopředu seznámí se zaslanou přípravou na výuku, dle potřeby si ujasní zakázku pozorování.

Průběh návštěvy

Učitelé – pozorovatelé přijdou do hodiny v závěru přestávky, aby nebyl narušen začátek hodiny. Vedou si záznam o jejím průběhu a svých postřezích, nezasahují do výuky, jsou tichými nestrannými pozorovateli.

Reflektivní sdílení po hodině

Cílem kolegiálního reflektivního setkání všech zúčastněných je dospět k závěrům, které budou ihned využitelné pro další plánování ať společné nebo individuální, ale také k trvalému obohacení a sladění pedagogického myšlení zapojených učitelů.

Důkladná a strukturovaná reflexe hodiny se týká zakázky.

Pro vzájemné učení všech zúčastněných je dobré, aby reflexi hodiny vedla osoba, která má alespoň malé zkušenosti s facilitací diskusí.

Pro mnohé učitele bývá ze začátku bezpečnější otevřít hodinu pro učitele z jiných škol. Je důležité komunikovat cíle otevřených hodin a to, že se nejedná o ukázkovou hodinu, ale hodinu, která se od těch ostatních liší přítomností pozorovatelů.

Ve školách v Moravskoslezském kraji, které byly zapojeny do projektů (např. Odborné kariérové poradenství a vzdělávání v MSK, Pomáháme školám k úspěchu nebo TPA – Inovační centrum pro transformaci vzdělávání) jsou otevřené hodiny jako příležitost k profesnímu učení a potažmo zvyšování kvality vzdělávacího procesu pravidelně využívány. Osvědčilo se nastavení „pravidel a podmínek“ pro realizaci otevřených hodin v rámci pedagogického sboru školy – např. kolik návštěv absolvuje každý učitel během školního roku u několika kolegů, co bude výstupem – ocenění práce kolegy, používání popisného jazyka, evidence návštěv do pracovního portfolia (návštěva i navštívený včetně ocenění). Návštěvám ukazovat hodiny, kde se žáci učí něco nového, využívat potenciál pedagogů (různé učební styly).

Otevřené hodiny nejsou hospitace. Hospitace může být užitečná pro poskytnutí konkrétní zpětné vazby a nasměrování v rámci výuky konkrétního učitele, zatímco otevřené hodiny jsou spíše o kolektivním učení a sdílení znalostí, dovedností a zkušeností. Oba přístupy však mohou být součástí širšího programu profesního rozvoje ve škole a mohou se vzájemně doplňovat.

Zdroj:
Otevřené hodiny: Proč chtít kolegiální zpětnou vazbu a jak ji získat. Online. 2024. Dostupné z: https://www.universitas.cz/tema/11450-otevrene-hodiny-proc-chtit-kolegialni-zpetnou-vazbu-a-jak-ji-ziskat. [cit. 2024-05-13].

Metoda Lesson study má kořeny v prostředí japonského vzdělávacího systému. Metoda představuje ucelený systém rozvoje výuky, a to prostřednictvím pravidelného plánování, průběžného pozorování, dokumentování a závěrečné reflexe výukových hodin.

Je to forma akčního výzkumu zaměřeného na budování profesního vědění učitele, tedy jeho znalosti a praktické dovednosti. Je zvlášť oblíbená pro zlepšování výuky matematiky.

Umožňuje hledat společně s druhými učiteli nejlepší postupy, kterými je možné děti vtáhnout do výuky a zlepšit výsledky jejich učení. Učitelé totiž při Lesson Study systematicky a v detailu zkoumají svou výuku a snaží se ji učinit efektivnější, hlouběji porozumět potřebám a schopnostem žáků, což vede k efektivnějšímu řízení výuky tak, aby bylo dosaženo významnějších výsledků.

Prověřování dopadů výuky probíhá ve skupině učitelů, kteří spolupracují v rámci několika hodin.

Schéma cyklu Lesson Study

Metoda Lesson Study zlepšuje nejen nové uchopení formy výuky, ale posiluje profesní rozvoj učitelů a buduje silnější komunitu učitelů na škole. Nezkoumá tedy dovednosti jednoho učitele, ale zabývá se tím, zda prostředky naplánované pro učení dětí skutečně vedly k dosažení cílů učení, nebo ne.

Dopady na žáky i učitele jsou pozitivní, žáci profitují z lepšího přizpůsobení výuky jejich potřebám, učitelé zase získávají příležitost k profesnímu růstu a týmové spolupráci s kolegy.

Jako s každou novou metodou se i tato zpočátku pojí s vyšší mírou času a úsilí, které je třeba věnovat spolupráci a společné reflexi, přesto výsledky mimo jiné publikované v časopise Pedagogika, časopis o vzdělávání a výchově, ukazují, že implementace metody do českého vzdělávacího systému má potenciál.

Školy, jejichž pedagogy jsme v této metodě již proškolili, měly možnost vyzkoušet si ve svých podmínkách, jak lze metodu implementovat. Učitelé si v kurze nejdřív ujasnili, jaké prvky obsahuje kvalitní příprava na výuku, pak ve skupinách naplánovali jednu vyučovací hodinu, kterou v mezidobí mezi dvěma dny semináře odučili. V dalším bloku semináře tuto hodinu podrobně reflektovali, včetně analýzy žákovských důkazů o učení. Poté znovu plánovali – buď zdokonalovali původní přípravu, nebo připravili novou hodinu. Nakonec reflektovali výhody takové práce a hledali možnosti, jak zařadit prvky Lesson Study do praxe na své škole. Získali konkrétní inspirace do své praxe – od uvažování nad efektivitou přípravy na vyučování, uvažování nad důkazy o učení až po možnosti Lesson Study jako formy kolegiální spolupráce.

Inspirací pro využití této metody v praxi jsou i „Videohodiny a doplňkové materiály k Lesson Study“, které připravila Česká školní inspekce v rámci projektu Kompetence III a pilotního ověřování vzdělávací aktivity typu tzv. lesson study v České republice již v roce 2013 v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – viz https://www.op-vk.cz/.

Závěrem je třeba zdůraznit, že metoda Lesson Study může být efektivním nástrojem pro zlepšení výuky a profesního rozvoje učitelů, pokud je správně implementována a podporována na úrovni celé školy.

Zdroj: „Lesson Study“ v českých podmínkách: Jak učitelé vnímali svou účast a jaký vliv měla na jejich všímání si didakticko-matematických jevů. Pedagogika, časopis o vzdělávání a výchově. 2016, roč. 66, č. 4, s. 427–442.

V rámci projektu “Čas pro změnu”, který je realizován v Erasmus+ vyjížděli naši odborní a vedoucí pracovníci na mobility zaměřené na různé aspekty vzdělávání dospělých. Postupně jsme porovnávali naši zkušenost se vzděláváním dospělých v České republice se zkušenostmi v různých evropských zemích (např. Francie, Řecko, Maďarsko ad.).

Motivace dospělých ke vzdělávání

V andragogických učebnicích je motivace dospělých ke vzdělávání spojována se snahou o dosažení osobního rozvoje, prospěchu, uplatnění se s ohledem na získaný užitek – řešení své aktuální situace, potřeby¹. V kontextu vzdělávání pedagogických pracovníků lze hovořit o přeneseném užitku, protože součástí motivace pedagoga ve vzdělávání je kromě vlastního profesního rozvoje i žádoucí dopad na žáka. Při našich mobilitách jsme měli možnost sdílet se zahraničními kolegy i důvody, proč se přihlašují do zahraničních kurzů a jaká mají očekávání. V drtivé většině je u pedagogů hlavním motivem přenést získané dovednosti a znalosti do praxe vzdělávání dětí a mládeže v domovské zemi.

Bariéry ve vzdělávání dospělých

V roce 2005 realizoval tým Milady Rabušicové výzkum zaměřený na vzdělávání dospělých zaměřený mimo jiné na bariéry, které omezují motivaci osob zapojit se do dalšího vzdělávání². Mezi nejčastějšími vnějšími bariérami zmiňovali respondenti nedostatek finančních prostředků a nedostatek času vlivem vysoké zaměstnanosti. Nejčastější vnitřní bariérou pak byl pocit, že vzdělávání už nemá smysl.

Od výzkumu uplynulo téměř 20 let a z naší zkušenosti je stále nejčastěji uváděným důvodem nezájmu o vzdělávání dospělých nedostatek času. Posun lze tedy spatřovat alespoň ve financování, které je u pedagogických pracovníků aktuálně podporováno dotačními příležitostmi (např. Šablony OP JAK).

Na bariéry ve vzdělávání dospělých jsme se doptávali i kolegů z jiných zemí EU. Protože se přístupy ke vzdělávání dospělých značně liší (např. finanční podpora státu, časové úlevy…), zkusili jsme shrnout to, co z diskusí vyplynulo, že je pro vzdělávání dospělých důležité a může tak uváděné důvody nezájmu převážit:

Zkušenostní základ
Vzdělávání dospělých by mělo vycházet z reálných zkušeností a potřeb jednotlivce. Dospělí mají bohatší životní zkušenosti, a proto je důležité zohlednit je při vzdělávání. Při vzdělávání pedagogů je vhodné zjišťovat na úvod vzdělávacích akcí jejich dosavadní zkušenosti s tématem a kontext školního prostředí, ze kterého přichází.

Orientace na problém
Vzdělávání dospělých by mělo být zaměřeno na řešení konkrétních problémů a potřeb jednotlivce. Dospělí se učí lépe, když vidí smysl a praktické využití toho, co se učí. Při vzdělávání dospělých se tak velmi osvědčují praktické nácviky metod, které mohou využít přímo ve své praxi a jsou spojovány s konkrétními případovými studiemi.

Flexibilita a individualizace
Vzdělávání dospělých by mělo být flexibilní a přizpůsobit se různým životním situacím. Každý jedinec má odlišné tempo učení a specifické potřeby. Důležitým aspektem jsou také mezigenerační rozdíly v kombinaci s technologickým pokrokem. Především při vzdělávacích akcích zaměřených na práci s novými digitálními nástroji je důležité vnímat rozdílné zkušenosti účastníků.

Celoživotní učení
Vzdělávání by nemělo být omezeno na určitý věk či období. Dospělí by měli mít možnost učit se po celý život.

Aktivní zapojení
Dospělí se lépe učí, když jsou aktivně zapojeni do procesu vzdělávání. Diskuze, praktické cvičení a aplikace do praxe jsou důležité součásti vzdělávání dospělých. Velmi problematické se v tomto ohledu jeví online kurzy (webináře), při kterých jsou vyžadovány expertní dovednosti lektora při práci s online nástroji, aby dosáhl srovnatelné úrovně aktivizace účastníků jako při prezenční formě vzdělávání.

Podpora sociální interakce
Vzdělávání by mělo podporovat setkávání a sdílení zkušeností mezi dospělými. Sociální interakce přispívá k efektivnímu učení. Právě v tomto ohledu jsou mobility v rámci programu Erasmus+ velmi přínosnými, protože dochází ke sdílení napříč rozdílnými kulturami.

Reflexe a sebereflexe
Dospělí by měli mít možnost reflektovat své učení a získané dovednosti. Sebereflexe je klíčová pro osobní rozvoj a umožňuje efektivní posilování a rozvoj kompetencí.

Začleněním některých z výše uvedených příkladů se vzdělávání dospělých může stát efektivním a smysluplným procesem. Sami jsme si ověřili, že v rámci mobilit v programu Erasmus+ dokážeme najít čas i vhodné téma a do vzdělávání dospělých se aktivně zapojit.

Zdroje:

1. PALÁN, Zdeněk a LANGER, Tomáš. Základy andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7. ↩︎
2. RABUŠICOVÁ, Milada a RABUŠIC, Ladislav (ed.). Učíme se po celý život?: o vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4779-2. ↩︎

Stejně jako lze najít trendy v módě či technologiích, existují i trendy ve vzdělávání. V tomto článku prozkoumáme nejnovější trendy v jazykovém vzdělávání a podíváme se, jak umělá inteligence, digitální technologie a tandemová výuka mohou obohatit vaše učební zkušenosti.

Využití umělé inteligence a digitálních technologií

Umělá inteligence a digitální technologie změnily způsob, jakým se učíme cizí jazyky, a přinesly nové příležitosti pro personalizovanou výuku, analýzu jazykových chyb a konverzační praxi. Aplikace a nástroje využívající AI nyní dokáží přizpůsobit učební materiály individuálním potřebám studentů a poskytovat detailní zpětnou vazbu.

Personalizovaná výuka: Umělá inteligence umožňuje vytvoření personalizovaných učebních programů pro každého studenta. S pomocí AI mohou vzdělávací platformy analyzovat chyby a úspěchy studenta a přizpůsobit učební obsah, cvičení a tempo výuky podle individuálních potřeb a preferencí. Mezi nejznámější aplikace využívající personalizovanou výuku patří Duolingo či Babbel. Tyto aplikace nabízejí adaptivní lekce, které se přizpůsobují úrovni znalostí uživatele.

Jazyková analýza a zpětná vazba: Aplikace Grammarly nebo Writefull poskytují automatickou kontrolu gramatiky a pravopisu v cizím jazyce. Pomáhají studentům identifikovat a opravovat chyby v jejich psaném projevu a poskytují detailní zpětnou vazbu.

Konverzační chatboti: Na výběr existuje množství konverzačních chatbotů, např. ELSA Speak, Duolingo. ELSA Speak je chatbot s umělou inteligencí, který se zaměřuje na zlepšování výslovnosti. Poskytuje studentům zpětnou vazbu v reálném čase a pomáhá jim procvičovat si výslovnost jednotlivých slov a frází. ELSA Speak je skvělou volbou pro studenty, kteří se chtějí zbavit přízvuku nebo zlepšit své porozumění mluvené angličtině.

Mezi další užitečné nástroje AI pro pedagogickou praxi patří:

• Canva: oblíbený online kolaborativní nástroj pro navrhování letáků, webových stránek, tvorbu prezentací, editaci obrázků nebo videí.
• Twee: aplikace pro generování učebního materiálu pro výuku cizích jazyků.
• Narakeet, Play.ht: aplikace pro generování audia z textu.
• ChatGPT, Copilot, Gemini atd: generátory textu dle zvolené jazykové úrovně, cílové skupiny, obsahu.
  Nástrojů AI, které lze využít je nepřeberné množství. Jaké se osvědčily Vám?

Ruku v ruce s využíváním umělé inteligence a digitálních nástrojů jde tzv. digitální well-being. Co si pod tímto pojmem představit? Cílem digitálního wellbeingu je najít rovnováhu mezi online a offline světem, mezi používáním techniky a prací s „papírovými“ nástroji. Digitální wellbeing zvažuje dopad technologií a digitálních služeb na duševní, fyzické, sociální a emoční zdraví lidí.

Zdroj obrázku: Defining digital wellbeing – Jisc Building Digital Capability Blog (jiscinvolve.org)

Při využívání online aplikací zvažte tedy možné dopady na Vaše žáky.

Tandemová výuka

Dalším z trendů, které nelze nezmínit, je rozšíření tandemové výuky. Tandemová výuka znamená, že dva učitelé spolu výuku plánují, realizují i reflektují. Moderní je aplikovat tandemovou výuku při výuce cizích jazyků, např. v hodinách CLIL: jeden učitel je vyučující cizího jazyka a druhý učitel týmu je odborný učitel. Nejlepší tandemy probíhají tam, kde se potkají stejně naladění učitelé, je podporována vedením školy a pedagogové jsou ochotni se navzájem dále vzdělávat.

Fáze tandemové výuky jsou:

• Plánování a příprava výuky: zvolí se téma hodiny a její struktura, a podle toho se začínají stanovovat cíle, formy a metody výuky, materiály a definují se role jednotlivých pedagogů v hodině;
• Realizace výuky: samotná realizace připravené hodiny dle předem připraveného plánu;
• Reflexe výuky: hodnocení výuky ze strany pedagogů, ale také i žáků, např. dosáhli jsme stanovených cílů? Co se povedlo a co se povedlo méně? Jaká byla dynamika skupiny? Na co se příště zaměřit?

Výuka v tandemu má své výhody, ale také různá úskalí: pedagogové si osobnostně ‚nesednou‘ či má každý jiný styl výuky, i přes předem připravený plán má jeden z pedagogů tendenci v hodině dominovat nebo jsou situace, kdy si kvůli časové zaneprázdněnosti učitelé nestihnout hodinu společně naplánovat či reflektovat.

Tandemová výuka nabízí jak učitelům, tak žákům mnoho možností a skvělých příležitostí k učení. Může sloužit jako zdroj inspirace a přínosu pro všechny zúčastněné. Podobně jako žáci ve škole získávají dovednosti spolupráce a komunikace, i učitelé mohou tuto dovednost rozvíjet. Vše, co je k tomu potřeba, je odhodlání a zájem. Tandemová výuka tedy vytváří prostředí, které tuto možnost otevírá.

Celkově lze říct, že trendy v jazykovém vzdělávání otevírají nové možnosti pro moderní vzdělávání. Klíčem k úspěšnému využití těchto trendů je přístup otevřený inovacím, soustředění se na potřeby studentů a nalezení správné rovnováhy mezi technologiemi a tradičními výukovými metodami. S těmito trendy mohou školy a učitelé poskytovat výuku, která je relevantní, efektivní a zároveň obohacující pro všechny účastníky vzdělávacího procesu. V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků budeme v příštím školním roce nabízet semináře a webináře na výše uvedená témata.

Zdroje použité při psaní příspěvku:
https://chat.openai.com/
https://digitalcapability.jiscinvolve.org/wp/2019/09/03/defining-digital-wellbeing/
www.aidetem.cz
https://www.coneviteoskole.cz/jak-na-tandemova-vyuka/

Již druhým rokem je velkým tématem ve školách pojem umělá inteligence. Dosud se setkáváme s pedagogy, ve kterých vyvolává obavy, nejistotu, či jen přesně neví, o co se jedná. Pojďme se společně podívat na to, co je umělá inteligence a jak ji zajímavě využít pro obohacení své výuky a jak si přitom ušetřit čas. A mimochodem, dovolím si připomenout článek pana Neumajera, který publikoval před pěti lety na webu Pedagogicke.info.

Umělá inteligence je obor informatiky, který se zabývá tvorbou systémů schopných řešit komplexní úlohy. Má klíčové pojmy, se kterými se můžeme seznámit např. na Wikipedii.

Proč tedy o umělé inteligenci začínáme hovořit v posledních dvou letech? Protože se stala dostupná veřejnosti v podobě ChatGPT pro generování textů. Textů, které se „naučila“ na datech z internetu. Podobně nyní generujeme obrázky a animace – opět se tyto chaty naučily na práci fotografů, malířů a tvůrců, jejichž obrázky a fotografie byly na internetu. Hudba? Také můžeme generovat. Za tím vším hledejme obrovské množství výkonných počítačů a velké jazykové (a jiné) modely.

Umělá inteligence (AI) nyní nabízí školám a učitelům mnoho možností a toto téma najdeme u organizací, firem a na stránkách lektorů.

Kurikulum umělé inteligence pro základní školy:
AI dětem je nezisková iniciativa, která se zaměřuje na vzdělávání dětí v oblasti umělé inteligence. Nabízí kompletní obsah kurzu AI pro dospělé, metodické materiály a plány vyučovacích bloků pro žáky na základních a středních školách. Učitelé mohou využít tuto platformu k seznámení žáků s AI a digitálními dovednostmi. A naleznou zde i věková omezení, pro využití některých nástrojů.

Doporučení od Národního pedagogického institutu (NPI):
NPI ČR vydal doporučení pro školy, jak pracovat s umělou inteligencí. Tato doporučení jsou určena ředitelům, učitelům, žákům i rodičům. Je důležité, aby učitelé ověřovali AI a využívali ji efektivně ve výuce.

AI nástroje pro pedagogickou praxi:
Existuje řada nástrojů a aplikací, které mohou učitelům usnadnit práci. Postupně se sbírají a rozšiřují databáze těch, které byly vyzkoušeny. Téma umělé inteligence pro naše kurzy zpracovává lektor Mgr. Václav Vávra, který vytvořil seznam nástrojů a odkazů, které lze využít pro pedagogickou praxi:

Generování textu

• ChatGPT
• Google Gemini
• Microsoft Copilot
• Poe
• Perplexity
• Character.ai

Generování grafiky

• Midjourney
• Adobe Firefly
• Leonardo AI
• Dalle:
  • v placeném ChatGPT
  • zdarma v Microsoft Copilot
• Microsoft Designer:
  • Microsoft Designer
  • Microsoft Designer Image Creator

Školství

• AI dětem
• GPT ve škole 
• Edu.cz – AI
• Edu.cz – doporučení
• Učím s AI
• Sciobot
• Kamil Kopecký
• Václav Maněna

Různé

• Web Jedničky a nuly
• Překladač DeepL
• OpenAI Sora
• OpenAI Tokenizer
• Copilot (nejen) ve škole

Společnost OpenAI připravila průvodce AI pro učitele, který obsahuje praktické ukázky a pokročilá zadání. Učitelé mohou využít ChatGPT ke zlepšení výuky a seznámení žáků s umělou inteligencí.

V oblasti hudby se můžete stát hudebním skladatelem pomocí nástroje Aiva.ai a mít tak hudbu zdarma ke svým videím a prezentacím.

V nabídce KVIC najdete spoustu zajímavých kurzů k tématu umělé inteligence, které průběžně přidáváme a aktualizujeme s ohledem na novinky v oblasti nástrojů AI pro využití v pedagogické praxi. V nejbližší době se můžete přihlásit např. na kurz Škola a pokročilá umělá inteligence pod vedením lektora Bc. Jiřího Chytila, který pro Vás pořádáme v prezenční formě v úterý 19. března 2024 v Novém Jičíně: https://www.kvic.cz/kurz/?kurzID=1063052352

Autorka článku využila pro přípravu umělou inteligenci.