Banát – místo, kde čas plyne jinak
Květnová exkurze do Banátu slibovala všechno: krásnou přírodu, zajímavou historii, inspirativní setkání. A když se přidá i možnost pěších túr a slabého telefonního signálu, nemohli jsme se dočkat, až budeme na cestě. Pojďte s námi prozkoumat kraj, jehož část před asi dvěma sty lety osídlila česká komunita, která si i napříč poměrně silným asimilačním vlivům dodnes uchovala jazykovou čistotu a své zvyky.
Sobota 11. 5. 2024: Svatá Helena – první setkání s Banátem
Po noční jízdě autobusem jsme ráno dorazili do Svaté Heleny, nejstarší dochované české vesnice, kde se okamžitě ukázalo, že čas tady opravdu plyne jinak. Po silnicích se procházely krávy a kozy, na polích pracovali krajané a vůbec nikdo nespěchal. Zde jsme se potkali s našim banátským průvodcem Lojzou, který nás po celou dobu pobytu seznamoval s historií, kulturou i místy samotnými. Před ubytováním jsme si prošli vesnici a navštívili místní hospodu, kde seženete úplně vše. Pivo, potraviny, drogerii, zahradnické nářadí i potřeby do domácnosti. Po ubytování a krátké aklimatizaci jsme navštívili místní školu a poté nás čekal pěší výstup na vyhlídku nad Dunajem. Trasa byla přiměřeně náročná, a výhled na banátské hory stál za to. Po návratu nás krajané přivítali domácí večeří, kde se ukázalo, že tradiční česká kuchyně může mít nečekané kulinářské twisty.
Neděle 12. 5. 2024: Gernik – cesta ke krajanům
Po snídani jsme vyrazili do největší české vesnice v Banátu, Gerniku. Pěší přesun byl zkouškou naší fyzičky i orientačního smyslu. Cestou někteří z nás doslova prošlapali podrážky, ..že Kájo? Tým A se držel banátského vůdce Lojzy à la Chucka Norisse v Crocskách, tým B šel delší, ale zato horší trasou. Cestou měli možnost navštívit třeba i krasovou jeskyni Turecká díra. Po večeři u krajanů jsme za zvuku zvonů krav vracejících se z pastvy a štěkotu psů zavítali do místní hospůdky, která je zároveň obchůdkem a také fitness centrem (společenská místnost s pingpongovým stolem). Místních obyvatel v Gerniku postupně ubývá. Celkově tak vesnice působila smutným a ponurým dojmem, který na nás dýchal z neobydlených domů a také z vyprávění místní paní výčepní a prodavačky v jednom.
Pondělí 13. 5. 2024: Rovensko – do výšin a za vodními mlýny
Další pěší přesun nás čekal do vesnice Rovensko, nejvýše položené české vesnice v Banátu. Trasa vedla přes malebné polní cesty a otevřené krajiny. Na cestě jsme obdivovali fungující vodní mlýny a překonávali lávky přes potoky. Vesnice Rovensko nás okouzlila svou izolovaností a nádhernými výhledy. Večeře u krajanů a další noc strávená v místních domech byla jako cesta časem.
Úterý 14. 5. 2024: Sichevita a Eibenthal – zpět do reality
Ráno jsme v Rovensku navštívili místní školu, kde dochází neuvěřitelný počet žáků – 3!!!, a poté sestoupili do rumunské vesnice Sichevita, kde nás čekal přejezd autobusem do Eibenthalu. Tato oblast byla v minulosti známá těžbou antracitu a historie této vesnice byla plná dramatických událostí. Odpoledne jsme strávili u krajanů, diskutovali o životních podmínkách místních obyvatel a zkoumali jejich každodenní výzvy.
Středa 15. 5. 2024: Baile Herculane – lázně a výstupy
Výlet do římských lázní Baile Herculane byl osvěžující změnou. Prohlídka historického centra a termálních pramenů nás nadchla. Pro ty zdatnější byl připraven výstup na Domogled (1105 m), odkud byly úchvatné výhledy na okolní krajinu. Cestou zpět jsme navštívili nádhernou budovu vlakového nádraží v Baile Herculane, kudy kdysi projížděl slavný Orient Express, a zastavili se podívat do malého místního mlýnu. Večeře a nocleh u krajanů završily další úžasný den.
Čtvrtek 16. 5. 2024: Jeskyně Ponicova a Dunajská soutěska
Přesun k jeskyni Ponicova byl dalším dobrodružstvím. Průchod jeskyní až do Dunaje, kde na nás čekaly lodě, byl zážitkem jako z filmu. Zejména ta část, kdy se loď zasekla v úzkém vjezdu do jeskyně a náš banátský Chuck Norris bez mrknutí oka skočil do vody a loď vyprostil. Proplutí dunajskou soutěskou Cazanele Mare nám nabídlo dechberoucí výhledy. Ti, kterým zbyla ještě síla, si po návratu vyšlápli eibenthalské kopce a navštívili místní štoly. Jiní vyrazili po vesnici na nákup lokálních surovin: med, produkty z bylin, sýry, místní likér a rozpravu s krajany.
Pátek 17. 5. 2024 a sobota 16.5.2024: Poslední loučení a návrat domů
Poslední den dopoledne jsme navštívili hřbitov a místní školu. Odpolední loučení s Banátem bylo dojemné, ale my jsme věděli, že se vracíme s nezapomenutelnými zážitky. Návrat v ranních hodinách nám připomněl, že i když je dobrodružství u konce, vzpomínky a inspirace zůstanou s námi. Květnová exkurze do Banátu byla nejen cestou za poznáním, ale i cestou k sobě samým.
Na podzim pro Vás připravujeme další výjezd do Banátu – od soboty 28. září 2024.
