Formativní hodnocení je moderní přístup k výuce, který klade důraz na průběžnou podporu učení žáků prostřednictvím zpětné vazby, stanovování jasných vzdělávacích cílů a nastavování kritérií hodnocení. Výzkumy z posledních let, například práce Sally Jones (2022), potvrzují, že tento přístup zlepšuje výsledky žáků, posiluje jejich sebedůvěru a umožňuje personalizaci vzdělávacího procesu. Tento model hodnocení nabízí nejen způsob, jak měřit pokrok, ale je to nástroj pro zlepšení procesu učení samotného.
Současně Taylor a Barnes (2023) zdůrazňují, že formativní hodnocení významně podporuje profesní růst učitelů. Při pravidelném využívání tohoto přístupu učitelé reflektují vlastní práci, zkoumají efektivitu zvolených metod a přizpůsobují výuku konkrétním potřebám svých žáků. Tento dynamický proces přináší pozitivní změny nejen v jednotlivých třídách, ale také na úrovni celé školy.
Podle Susan M. Brookhart (2011) je klíčovou složkou formativního hodnocení schopnost učitelů poskytovat smysluplnou zpětnou vazbu. Tato zpětná vazba je přitom zaměřena nejen na aktuální úroveň znalostí a dovedností žáka, ale i na kroky, které je třeba podniknout ke zlepšení. Zásadní je, aby žáci zpětnou vazbu nejen dostávali, ale také na ni aktivně reagovali, čímž se podporuje jejich autonomie a zodpovědnost za vlastní vzdělávání.
Praktické zkušenosti škol v Moravskoslezském kraji
Zkušenosti škol z Moravskoslezského kraje ukazují, že implementace formativního hodnocení přináší mnoho pozitivních změn, ačkoliv vyžaduje pečlivé plánování a přípravu. Mnoho škol zdůrazňuje, že tento přístup umožňuje efektivnější zapojení žáků do vzdělávacího procesu a zlepšuje jejich schopnost porozumět vlastním vzdělávacím cílům. Formativní hodnocení „poskytuje žákům lepší zpětnou vazbu, žáci se aktivně zapojují“ (ZŠ a MŠ Pustá Polom). Tento přístup navíc pomáhá žákům lépe chápat, co a proč se učí, a zlepšuje celkovou atmosféru ve třídě – „dětem se lépe orientuje v tom, co se mají naučit a pochopit“ (ZŠ Slezská Ostrava).
Jedním z klíčových nástrojů formativního hodnocení je kriteriální hodnocení, které umožňuje žákům lépe porozumět požadavkům na jejich práci. Na ZŠ Slezská Ostrava učitelé využívají kriteriální hodnocení nejen při samostatných pracích a projektech, ale i během průběžných aktivit. „Tento přístup umožňuje ocenit individuální pokrok žáků a vede k jejich větší sebedůvěře“ (ZŠ Slezská Ostrava). Zároveň zde pedagogové zdůrazňují, že důraz na práci s chybou přináší pozitivní výsledky. Chyby nejsou vnímány jako neúspěch, ale jako přirozená součást procesu učení.
Podobné přínosy potvrzuje také ZŠ a MŠ F. Hrubína, Havířov – Podlesí. Díky formativnímu hodnocení se jim daří lépe identifikovat oblasti, kde žáci potřebují pomoc, a poskytovat jim efektivnější podporu. Tento přístup zároveň podporuje lepší komunikaci mezi žáky a učiteli. Žáci mají jasnější představu o svých cílech a učitelé na jejich zpětnou vazbu mohou rychleji reagovat.
Na středních školách, jako je Střední škola průmyslová v Krnově, je formativní hodnocení považováno za nástroj, díky němuž učitelé „mohou sledovat proces učení a kde se žáci v pokroku učení nacházejí“. Pedagogové na této škole využívají formativní hodnocení i pro vyhodnocování svého vyučování. Na otázku, co jim to přináší, uvádějí, že „získávají zpětnou vazbu od žáků, kteří se mohou i sebehodnotit. Mohou přizpůsobit metody výuky.“
Ve zdravotnických školách, jako je SZŠ a VOŠZ Ostrava, je formativní hodnocení využíváno zejména při projektech, prezentacích a samostatných pracích. Při těchto aktivitách je nespornou výhodou přenesení zodpovědnosti za vlastní výsledky na žáka, jejich aktivní zapojení a využívání popisné zpětné vazby. Učitelé „získávají zpětnou vazbu od žáků, i pro ně to znamená možnost posunout se, zlepšit, pracovat na sobě“ (SZŠ a VOŠZ Ostrava). Zároveň mají učitelé formou kolegiální podpory možnost sdílet příklady dobré praxe, navštěvovat výuku svých kolegů a sjednocovat společné postupy.
Závěr
Formativní hodnocení je nejen účinným nástrojem pro zlepšení výsledků žáků, ale také cestou k posílení profesního růstu učitelů. Jak ukazují zkušenosti škol v Moravskoslezském kraji, jeho implementace může být náročná, ale přínosy v podobě lepší zpětné vazby, vyšší motivace žáků a kvalitnějšího vzdělávání jednoznačně převažují. Je zřejmé, že podpora kolegiální spolupráce a další vzdělávání učitelů jsou klíčem k úspěšnému zavedení formativního hodnocení. Důraz na práci s chybou, zlepšování komunikace a aktivní zapojení žáků do procesu učení přináší výsledky, které mají dlouhodobý dopad na vzdělávací proces.
Děkujeme vedení škol v Moravskoslezském kraji za sdílení svých zkušeností.
Zdroje:
Brookhart, S. M. (2011). Formative Assessment Strategies for Every Classroom: An ASCD Action Tool.
Jones, S. (2022). Modern Approaches to Assessment in Education. Educational Review Journal.
Taylor, P., & Barnes, R. (2023). Collaborative Teaching and Formative Assessment: A Pathway to Success. Journal of Educational Practice.