Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace
Search
Close this search box.

Vzdělávání dospělých z pohledu naší evropské zkušenosti

Zdroj: Unsplash.com

V rámci projektu “Čas pro změnu”, který je realizován v Erasmus+ vyjížděli naši odborní a vedoucí pracovníci na mobility zaměřené na různé aspekty vzdělávání dospělých. Postupně jsme porovnávali naši zkušenost se vzděláváním dospělých v České republice se zkušenostmi v různých evropských zemích (např. Francie, Řecko, Maďarsko ad.).

Motivace dospělých ke vzdělávání

V andragogických učebnicích je motivace dospělých ke vzdělávání spojována se snahou o dosažení osobního rozvoje, prospěchu, uplatnění se s ohledem na získaný užitek – řešení své aktuální situace, potřeby1. V kontextu vzdělávání pedagogických pracovníků lze hovořit o přeneseném užitku, protože součástí motivace pedagoga ve vzdělávání je kromě vlastního profesního rozvoje i žádoucí dopad na žáka. Při našich mobilitách jsme měli možnost sdílet se zahraničními kolegy i důvody, proč se přihlašují do zahraničních kurzů a jaká mají očekávání. V drtivé většině je u pedagogů hlavním motivem přenést získané dovednosti a znalosti do praxe vzdělávání dětí a mládeže v domovské zemi.

Bariéry ve vzdělávání dospělých

V roce 2005 realizoval tým Milady Rabušicové výzkum zaměřený na vzdělávání dospělých zaměřený mimo jiné na bariéry, které omezují motivaci osob zapojit se do dalšího vzdělávání2. Mezi nejčastějšími vnějšími bariérami zmiňovali respondenti nedostatek finančních prostředků a nedostatek času vlivem vysoké zaměstnanosti. Nejčastější vnitřní bariérou pak byl pocit, že vzdělávání už nemá smysl.

Od výzkumu uplynulo téměř 20 let a z naší zkušenosti je stále nejčastěji uváděným důvodem nezájmu o vzdělávání dospělých nedostatek času. Posun lze tedy spatřovat alespoň ve financování, které je u pedagogických pracovníků aktuálně podporováno dotačními příležitostmi (např. Šablony OP JAK).

Na bariéry ve vzdělávání dospělých jsme se doptávali i kolegů z jiných zemí EU. Protože se přístupy ke vzdělávání dospělých značně liší (např. finanční podpora státu, časové úlevy…), zkusili jsme shrnout to, co z diskusí vyplynulo, že je pro vzdělávání dospělých důležité a může tak uváděné důvody nezájmu převážit:

Zkušenostní základ
Vzdělávání dospělých by mělo vycházet z reálných zkušeností a potřeb jednotlivce. Dospělí mají bohatší životní zkušenosti, a proto je důležité zohlednit je při vzdělávání. Při vzdělávání pedagogů je vhodné zjišťovat na úvod vzdělávacích akcí jejich dosavadní zkušenosti s tématem a kontext školního prostředí, ze kterého přichází.

Orientace na problém
Vzdělávání dospělých by mělo být zaměřeno na řešení konkrétních problémů a potřeb jednotlivce. Dospělí se učí lépe, když vidí smysl a praktické využití toho, co se učí. Při vzdělávání dospělých se tak velmi osvědčují praktické nácviky metod, které mohou využít přímo ve své praxi a jsou spojovány s konkrétními případovými studiemi.

Flexibilita a individualizace
Vzdělávání dospělých by mělo být flexibilní a přizpůsobit se různým životním situacím. Každý jedinec má odlišné tempo učení a specifické potřeby. Důležitým aspektem jsou také mezigenerační rozdíly v kombinaci s technologickým pokrokem. Především při vzdělávacích akcích zaměřených na práci s novými digitálními nástroji je důležité vnímat rozdílné zkušenosti účastníků.

Celoživotní učení
Vzdělávání by nemělo být omezeno na určitý věk či období. Dospělí by měli mít možnost učit se po celý život.

Aktivní zapojení
Dospělí se lépe učí, když jsou aktivně zapojeni do procesu vzdělávání. Diskuze, praktické cvičení a aplikace do praxe jsou důležité součásti vzdělávání dospělých. Velmi problematické se v tomto ohledu jeví online kurzy (webináře), při kterých jsou vyžadovány expertní dovednosti lektora při práci s online nástroji, aby dosáhl srovnatelné úrovně aktivizace účastníků jako při prezenční formě vzdělávání.

Podpora sociální interakce
Vzdělávání by mělo podporovat setkávání a sdílení zkušeností mezi dospělými. Sociální interakce přispívá k efektivnímu učení. Právě v tomto ohledu jsou mobility v rámci programu Erasmus+ velmi přínosnými, protože dochází ke sdílení napříč rozdílnými kulturami.

Reflexe a sebereflexe
Dospělí by měli mít možnost reflektovat své učení a získané dovednosti. Sebereflexe je klíčová pro osobní rozvoj a umožňuje efektivní posilování a rozvoj kompetencí.

Začleněním některých z výše uvedených příkladů se vzdělávání dospělých může stát efektivním a smysluplným procesem. Sami jsme si ověřili, že v rámci mobilit v programu Erasmus+ dokážeme najít čas i vhodné téma a do vzdělávání dospělých se aktivně zapojit.

Zdroje:

  1. PALÁN, Zdeněk a LANGER, Tomáš. Základy andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7. ↩︎
  2. RABUŠICOVÁ, Milada a RABUŠIC, Ladislav (ed.). Učíme se po celý život?: o vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4779-2. ↩︎