Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace
Search
Close this search box.

Poradenství

Hovoří se o změně výše PHmaxu od nového školního roku, tedy od 1. 9. 2024. Na základě toho je třeba si ujasnit následující:

  • pro které školy, případně školská zařízení nastává změna,
  • na co a kdy bude mít změna vliv.

Od 1. 9. 2024 platí novela nařízení vlády 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí. Z čehož vyplývá, že změny PHmax mohou mít dopad na financování pouze u základních škol, středních škol a konzervatoří zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí. V případě např. mateřských škol, školních družin se PHmax nemění. Obecně snížení PHmaxu u výše specifikovaných škol nemusí znamenat, že škola musí radikálně změnit organizaci vzdělávacího procesu nebo nevyjít s penězi. Pokud se s objemem úvazků (PHškoly) tzv. vejde i do nového PHmax, nic se pro školu nemění.

I když nastává změna již od 1. 9. 2024, v podstatě má tato změna vliv až na rozpočet 2025. Nový PHmax bude pro ministerstvo podkladem až pro rozpočtový rok 2025. Takže v rozpočtu 2024 se nic nemění.

V posledních dnech se vyskytly případy ( už i v Moravskoslezském kraji ), že různé právní subjekty včetně škol a školských zařízení v celé ČR jsou jednostranně kontaktovány „běžným emailem“ nazvaným v předmětu jako „předžalobní výzva“, pod níž jsou podepsány konkrétní advokátní kanceláře a v nich reálně působící právníci. Zdůrazňuji, že jde o skutečně existující osoby – právnické i fyzické poskytující právní služby – jejichž identitu si však lstivě a nezákonně přisvojují různí podvodníci a domáhají se na podkladě takových tzv.  „předžalobních výzev“ a pod pohrůžkou civilních žalob v případě nevyhovění – nemalé a okamžité finanční úhrady za domněle protiprávně použité duševní vlastnictví a autorská práva, obvykle k různým logům, piktogramům například i školami atd. Vše působí na první pohled psychologicky „věrohodně“.

Tímto se v poněkud pozměněné a rádoby „upgradované“ podobě opakuje scénář, na který jsem na tomto místě upozorňoval a varoval již před určitým časem. Nabádám ředitele takto dotčených škol, aby na podobné přípisy nereagovali, respektive je bedlivě prověřovali. Kromě jiného i z toho důvodu, že advokátní kancelář z povahy věci doručuje jinému  právnímu subjektu přípisy, které mají nebo mít posléze mohou procesněprávní význam, zásadně cestou datových schránek, případně doporučeným dopisem, tedy tak, aby bylo jednoznačně prokázáno doručení takovéhoto přípisu adresátovi a  ž á d n ý m  ji n ý m  z p ů  s o b e m. V případě pochyb či dotazů a potřeby konzultace jsem ředitelům škol a školských zařízení, k dispozici. Protože jde o věc aktuální a hrozí nebezpečí z prodlení, upozorňuji na tuto záležitost raději bezodkladně a preventivně touto cestou.

Je třeba upozornit, že dle právních předpisů novelizovaných i od roku 2024 bylo umožněno bývalým zaměstnancům, kteří bezprostředně před odchodem do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro daného zaměstnavatele, dané stravování poskytovat. Problém však nastal v oblasti osvobození od daně z příjmů, viz § 6 odst. 9 písm. b) zákona o dani z příjmů, kde je definováno, že pokud zaměstnanec neodpracuje 3 hodiny ze směny, nejde o příjem osvobozený od daně z příjmů a pojistných odvodů. A důchodce jako bývalý zaměstnanec je samozřejmě odpracovat nemůže.

Problém je řešen v rámci tzv. technické novely konsolidačního balíčku ve forměnávrhu k úpravě daňového režimu při poskytování příspěvku na stravování u bývalých zaměstnanců.

 Nově se navrhuje rozšířit okruh zaměstnanců, u kterých bude osvobozeno nepeněžní plnění ve formě stravování k přímé spotřebě na pracovišti nebo k přímé spotřebě v rámci stravovacího zařízení provozovaného jiným subjektem, pokud bezprostředně před odchodem do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro daného zaměstnavatele.

Konkrétně v § 6 se má na konci odstavce 9 doplnit písmeno t), které bude pravděpodobně znít následovně:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny:

„příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b)“.

Pro rok 2024 by tak byla částka do limitu 116,20 Kč osvobozena od daně z příjmů i od pojistných odvodů. Nadlimitní příspěvky budou předmětem daně z příjmů a pojistných odvodů. Osvobození se bude vztahovat pouze na příjem zaměstnance (bývalý zaměstnanec je pro účely daní z příjmů považován za zaměstnance v souladu s § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů, neboť mu plyne příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů), který u zaměstnavatele pracoval až do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.

Nakonec i od roku 2024 nebudou muset zdaňovat nepeněžní plnění ve formě stravování ani bývalí zaměstnanci. Osvobození by mělo být aplikováno zpětně, a to již na příspěvky poskytnuté od 1. ledna 2024.

  1. Průměrný plat učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2022, v souladu s Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství územních samosprávných celků na rok 2024 č.j. MSMT-296/2024-2. Je třeba však upozornit, že to automaticky neznamená, že plat každého pedagoga má zaručenou výše uvedenou hodnotu. Jeho plat se odvíjí od jeho platového výměru a výše odměn. Uvedených 130 % je povinností MŠMT v rámci stanovení celkové sumy v rozpočtu na pedagogy.
  2. Zaveden normativ na 1 učitele v adaptačním období včetně prostředků na ONIV, v souladu s Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství územních samosprávných celků na rok 2024 č.j. MSMT-296/2024-2.[1]
  3. Snížení objemu ONIV z důvodu změny hrazení prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců z mzdových prostředků.
  4. Snížení normativů na nepedagogické pracovníky a snížení výše prostředků na nepedagogy a ostatní pedagogické pracovníky (mimo učitele) o 2 %.
  5. Snížení přídělu do FKSP na 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů.
  6. Vládou schváleným nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, dojde ke snížení PHmax pro dané školy o 5 %.

[1] Dle ust. §161 odst. 1 písm. a) bod 4

V rámci rozpočtování finančních prostředků z ministerstva došlo i k toku finančních prostředků v souvislosti s § 161 odst. 1 písm. a, bod 4 školského zákona směrem ke školám na pokrytí nákladů na uvádějící učitele v rámci tzv. adaptačního období.

Kde školy definovaly počet uvádějících učitelů?

Ve výkazu R13-01 (výkaz o ředitelství) v roce 2023.

Jaká je výše finančních prostředků?

V prvním roce adaptačního období:

  • 36 852 Kč za rok na 1 začínajícího učitele (částka zahrnuje 24 000 Kč na plat, 8 352 Kč na odvody),
  • 4 500 Kč na ostatní neinvestiční náklady (ONIV)

Ve druhém roce adaptačního období:

  • 16 176 Kč za rok na 1 začínajícího učitele (tj. 12 000 Kč na plat a 4 176 Kč na odvody).

Jak správně finance použít?

Prostředky na platy a s nimi související odvody je možno využít na odměnu uvádějícího učitele ve výši v závislosti na výkonu role. Lze také prostředky rozdělit mezi více zainteresovaných učitelů. Konkrétní specifikace a výše by měla být definována ve vnitřním platovém předpise nebo podobné směrnici.

Prostředky na ONIV mohou být využity např. na další vzdělávání uvádějících učitelů.

Jak všichni víme, tzv. vyhláška FKSP byla zrušena. Protože některé principy či pravidla obsažené ve zrušené vyhlášce jsou pro tvorbu a užití FKSP nezbytné, došlo k úpravám či zakotvení nutných náležitostí do legislativy (podrobněji viz níže). Můžeme konstatovat, že hospodaření s FKSP je nyní „roztříštěno“ do různých právních předpisů vzhledem k právní formě organizace či zřizovateli.

Pro jednotlivé školy a školská zařízení je aktuální problematika pojednávána v následující legislativě:

  1. V případě státních příspěvkových organizací:
  2. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 56, § 60, § 62, § 65, § 68, § 69),
  3. vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů.
  4. V případě příspěvkových organizací zřízených krajem, obcí nebo svazkem obcí:
  5. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (§ 29, § 33, § 33b, § 34 a § 37),
  6. vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů [§ 3 odst. 1, § 3 odst. 3 písm. b), § 5 odst. 1].
  7. V případě školských právnických osob zřízených ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí:
  8. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 136, § 137, § 138).

V případě všech organizací:

Různé banky a peněžní ústavy v souvislosti se žádostmi o poskytnutí úvěru ze strany žadatele, řadového zaměstnance některého z takto dotčených školských subjektů, kteří mají sjednánu pracovní smlouvu na dobu určitou ( různě např. do 30.6. 31.8. nebo 31.12. 2024 ) zasílají jejich nadřízeným a tedy ředitelům škol formuláře s žádostí o sdělení v tom smyslu, zda ředitel u takového zaměstnance počítá ( a může to bance písemně potvrdit) s prodloužením pracovní smlouvy i po shora uvedeném termínu uplynutí času pracovního poměru sjednaného na určitou dobu. Dotaz ředitele zní, zda toto potvrzení může bance vydat? 

Nutno předeslat a zdůrazňují to někdy i sami tážící se ředitelé, že mnohdy ani neví, jaká bude v rozhodnou dobu situace, pokud jde o počty žáků, dětí a studentů a nejsou s to ani předjímat další modality budoucího vývoje. I z toho mj. plyne, že není vhodné podobná stanoviska vydávat. Tím spíše, že všem známé zákonné ( jarní ) termíny správního řízení o přijímání dětí, žáků a studentů do různých typů škol jsou teprve před námi a při nejlepší vůli lze v danou dobu počty přijatých žáků, dětí a studentů jen odhadovat, není možné je tzv.  postavit na jisto, předvídat budoucí stav a s tím koincidující personální potřeby zaměstnavatele. Podobné potvrzení by mohlo být vnímáno přinejmenším per anallogiam jako veřejný příslib, na závazek. Pomíjím přitom, že ani judikatura vyšších soudů v tomto ohledu nejde ředitelům škol „naproti“ a je zcela zbytečné si na sebe „plést pomyslný bič“, jakkoliv je dotaz ředitelů tažen dobrým úmyslem. Již mnohokrát se totiž posléze při řešení konfliktní situace se zaměstnancem ukázalo, že snaha vyhovět zaměstnanci za každou cenu se škole a potažmo ani řediteli nemusí vyplatit.  Resumé tedy je, že vydávat podobná potvrzení a již vůbec ne v písemné formě n e d o p o r u č u j i. 

 V uplynulých týdnech se ze strany ředitelů škol, jejichž součástí je i školní družina, vyskytuje a opakuje dotaz, který lze pro maximální stručnost shrnout tak, že do školní družiny byl přijat a dochází sem žák, který se záhy začal chovat velmi hrubě k ostatním dětem i pedagogickým pracovníkům ( verbálně a opakovaně  je vulgárně a nezřídka i fyzicky  napadá )  nelze jej nijak usměrnit, nedbá pokynů pedagogů v duchu rčení „jako by hrách na stěnu házel“ a narušuje tímto způsobem permanentně a netolerovatelně chod tohoto zařízení i pedagogický proces. Dotaz ze strany často až zoufalého vedení takto „postižených“ škol zní, zda lze takového žáka ze školní družiny vyloučit a zda se na obdobné  případy obligatorně vztahuje správní řízení ?

Nedá mi si ještě v této souvislosti nepostesknout, že kořeny právě popsaného jevu, na který v posledním období ve své metodické činnosti narážím stále častěji, kdy jsou do základních škol přijímání žáci se zjevnými poruchami chování, bez jakékoliv předchozího povšimnutí, náležité diagnostiky a byť i jen  pokusu o řešení a podchycení tohoto stavu pedagogickými, psychologickými nebo medicínskými metodami, jsou širší. Tento mírně řečeno nešvar až pochybení má neprávní příčiny a překračuje tak rámec příspěvku s čistě oprávní problematikou, které se musíme držet, avšak nemohu jej nezmínit, protože detekují v terénní práci jeho vzrůstající frekvenci.

Nicméně, vraťme se k otázce vetknuté do nadpisu tohoto článku a nadhozené v úvodu. Zde je nezbytně potřeba vyjít z ustanovení § 165 odst. 1 a 2 školského zákona, které vymezuje okruh pravomocí ředitele školy, respektive přesněji řečeno subjektu školy, za níž ředitel „jen“ jedná, zastupuje ji a vede. V probírané souvislosti nelze přehlédnout a nezmínit judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně obsaženou především v rozhodnutích 1 As 53/2011-109 a konečně 2437/2011 Sb. NSS, na něž v podrobnostech odkazuji. Dalším momentem, který je nutno v daném kontextu vypíchnout, je okolnost, že oproti dnes již překonaným názorům, že ve shora citovaném ustanovení se jedná o tzv. taxativní ( tedy úplný, vyčerpávající ) výčet pravomocí ředitele, existuje robustní, o citovanou judikaturu opřený názor, že jde pouze o jakési  vodítko pro identifikaci druhu rozhodnutí v kompetenci ředitele, které však není uzavřenou množinou potencionálních rozhodnutí.  Klíčovým parametrem pro určení, zda se jedná o rozhodnutí ředitele školy podléhající procesně správnímu řádu je totiž to, zda se rozhoduje o individuálně určených právech či povinnostech jednotlivce nebo nikoliv.

To znamená, že aplikujeme-li právě výše popsané na řešený problém či situaci obsaženou v tázací větě v nadpisu této stati, nezbytně dojdeme k závěru, že vyloučení žáka ze školní družiny nepochybně je zásahem do jeho individuálních práv, dokonce zásahem velké intenzity, a proto se v naznačené logice předchozího odstavce  m u s í  postupovat v rámci správního řízení a v intencích zákona o správním řízení ( správního řádu ).

Dospějeme-li tedy, souhrnně a ve zobecňující poloze nastíněno po vyhodnocení situace, že jde o kolizi či zásah do individuálních práv žáka či studenta ( pochopitelně ze zřejmých právních důvodů z toho zcela vyjímáme stav, kdy žák plní povinnou školní docházku anebo dochází do posledního, povinného ročníku v MŠ, kdy jde s ohledem na zákonnou ochranu dítěte, ba jeho ústavně garantované právo a tedy specifickou situaci ) k pozitivní odpovědi, je nutno rozhodovat beze zbytku podle správního řádu a šetřit přitom veškerá procesní práva účastníka řízení. Tzn. je třeba dbát na dodržování všech procesních nuancí, postupovat striktně v chronologické řadě, včetně povinnosti oznamovat rozhodnutí o zahájení správního řízení účastníkovi, respektive zákonným zástupcům, poučovat jej a umožnit mu ( jim ) nahlédnutí do spisové dokumentace atd., aby eventuálně opravnými prostředky rozhodnutí při případném přezkumu po obstálo nejen meritorně, ale i po stránce procesní. 

Tolik k častému dotazu. Doporučuji, možná od právníka poněkud překvapivě, více si všímat a být aktivní už v Mateřské škole a řešit tyto případy diagnosticky a předcházet tak jevu, který je v důsledku na újmu všem. Dítěti, s nímž se adekvátně nepracuje a ostatním je narušován jejich vzdělávací komfort.

Jistě přemýšlíte, jaká a kde jsou stanovena pravidla uznatelnosti dle právních předpisů pro tzv. produkty spoření na stáří v souvislosti  se správným čerpáním z FKSP.

Vymezení produktů spoření na stáří

Produkty spoření na stáří jsou vymezeny v § 15a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., odaních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDP“). Za ně lze považovat:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, což je konkrétně upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,
  • doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, které je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů,
  • penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, který je nově definován v ZoDP v §15a odst. 2. Můžeme zatím konstatovat, že se jedná o obdobu penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření. Konkrétní podobu nejen tohoto produktu, ale i ostatních, ukáže finanční trh.
  • soukromé životní pojištění, jež je definováno v ZoDP v §15a odst. 3, 4. O konkrétní podobě bude pojednáno dále.
  • dlouhodobý investiční produkt v souladu seZoDP v §15a odst. 5, kde se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Pokud jde o produkty spoření na stáří sjednané do roku 2023, i na tyto produkty bude tedy možno poskytovat příspěvek z účelově vázané části přídělu. Tzn. že zaměstnanci, kteří si již dříve spořili ve výše zmíněných formách, mohou dále pokračovat a nemusí si zakládat nový produkt.

Příspěvek z FKSP je na tento produkt osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. m) ZoDP, dle kterého je příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

V souvislosti s tím je třeba upozornit na ustanovení § 15b odst. ZoDP, který vymezuje případy, kdy je produkt spoření na stáří daňově podporován, tj.  pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch

a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze

  1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
  2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
  3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

b) jiného poplatníka, a to pouze v případě

  1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,
  2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,
  3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo
  4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Požadavky hospodaření byly dříve obsažené ve vyhlášce (zejména § 3 vyhlášky o FKSP), nyní veškerá pravidla hospodaření mimo zákonnou úpravu si je možno stanovit v kolektivní smlouvě (dohodě) nebo upravit vnitřním předpisem.

Vyhláška o FKSP více taxativně omezovala způsob hospodaření, což nám v praxi činilo mnohé problémy. Dnes například již nejsou organizace povinny plnění zcela uhradit, dále zákon explicitně nezmiňuje zřízení samostatného účtu pro správu FKSP (avšak lze to doporučit z důvodu transparentního hospodaření).

Samozřejmě lze aplikovat pravidla z bývalé vyhlášky, mělo by se to promítnout ve vnitřním předpisu.

Naopak současná úprava klade zvýšené nároky co do znalosti relevantních právních předpisů, a to zejména:

– právní předpisy upravující činnost jednotlivých typů subjektů (např. 250/2000 Sb.),

– zákon o daních z příjmů (nyní jsou striktnější omezení z pohledu povinnosti zdanit daný příjem, viz aktualita z 19. 12. 2023)

–  právní předpisy upravující jednotlivé produkty spoření na stáří a další…

Stále je povinnost vytvořit zásady (pravidla čerpání) nebo jakýkoliv jiný vhodný vnitřní předpis, který bude transparentně upravovat hospodaření a podmínky čerpání příspěvku z FKSP v souladu s legislativou.

Stále platí pravomoc odborové organizace spolurozhodovat ve smyslu § 225 ZP. Spolurozhodování  znamená, že se odborová organizace společně se zaměstnavatelem  dohodne na výši a způsobu čerpání fondu v souladu s legislativním rámcem.

Co se zůstatky?

Na zůstatek FSKP z roku 2023 se nevztahuje povinnost „50 % přídělu na stáří“. Ale zůstatek z roku 2024 a z dalších let v části „50 % přídělu na stáří“ musí být vždy v následujícím roce využit pouze na tuto oblast. Vyplývá to z metodického pokynu Ministerstva financí. Pak se vám může do budoucna stát, že se vám mohou  na FKSP tyto prostředky kumulovat a nemůžete je využít jinak.