Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace
Search
Close this search box.

Poradenství

Proč je pro nás daná hranice důležitá? Odvíjí se od ní horní hranice pro čerpání benefitů z FKSP, které nepodléhají dani z příjmů fyzických osob a s nimi spojenými odvody (odvody sociálního a zdravotního pojištění).

Dle nařízení vlády č. 282/2024 Sb. (Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025) se pro rok 2025 stanovuje všeobecný vyměřovací základ ve výši 43 682 Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0658. Průměrná mzda pro rok 2025 činí 46 557 Kč. Roční částka limitu pro osvobození nepeněžních benefitů zaměstnance vzroste pro rok 2025 na částku 23 278,50 Kč (o 1 295 Kč více než v roce 2024).

Z dotazů ředitelů zejména mateřských škol z posledních týdnů mně vyplynul poznatek, že ještě stále
a úplně nepronikla do povědomí vedoucích pracovníků ve školství  informace, že od 1. července 2024 platí zcela nová vyhláška č. 160/2024 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení
a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí, mladistvých a dětských skupin, která nahradila  dosavadní
a ve veřejnosti zažitou vyhlášku č. 410/2005 Sb., na což zejména a v prvé řadě tímto textem upozorňuji.

Podstatná změna v tomto novém právním předpise tkví v tom, že již  n e s t a n o v u j e  rigidním způsobem vnitřní prostorové požadavky na předškolní zařízení uváděné v metrech čtverečních na jedno dítě, jako tomu bylo dosud. Tento parametr je nyní rozvolněn a s odkazem na ustanovení § 4 odst. 1 citovaného předpisu nově uvádí, že „prostorové podmínky a vnitřní uspořádání v zařízení pro výchovu
a vzdělávání dětí předškolního věku, provozovně pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku
a dětské skupině musí umožňovat výuku, volné hry dětí, jejich odpočinek, osobní hygienu, tělesná cvičení a zajištění stravování, pokud toto není zajištěno v jiném stravovacím zařízení.“

Ze shora uvedeného rovněž mimoděk vyplývá, že v současné době neexistuje z pohledu, zdůrazňuji ryze hygienických předpisů,  p o d z á k o n n á  právní úprava, kterou by bylo možné použít pro stanovení stropu, tedy formálně řečeno nejvyššího počtu osob, které lze v daných prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby. Stanovení kapacity škol a školských zařízení však nadále zůstává v kompetenci resortních předpisů MŠMT ČR, na něž v této souvislosti také odkazuji.

Možnosti čerpat příspěvky na FKSP i po zrušení vyhlášky upravující hospodaření FKSP od 1. 1. 2024 stále pokračuje. Nicméně si připomeňme, že čerpat můžeme na danou položku pouze v případě, že ji máme pro daný kalendářní rok tzv. „rozpočtovánu“. Předpokládám, že i přes snížení finančních zdrojů plynoucích do FKSP, stále preferujete společná posezení. Ta jsou samozřejmě z pohledu nákladů možná. Druhá stránka věci, která nás v případě vynaložení prostředků na výše uvedené zajímá, je proces zdaňování, čili zda z ní musíme odvést daň z příjmu fyzických osob a příslušné odvody sociálního a zdravotního pojištění. V našem případě se opřeme o:

ust. § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který zní:

„nepeněžní příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.“

Toto ustanovení definuje oblast, která nepodléhá dani z příjmu fyzických osob a příslušným odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Musíme si však uvědomit, že osvobození se týká společenských akcí, které organizace pořádá. Nelze pouze např. koupit zaměstnancům lístek do divadla, protože zde není organizace pořadatelem, ale je to divadlo. Jak by to bylo s případnými lístky na divadlo a procesem zdaňování si řekneme v příští aktualitě.

Nově si již nemusíme dělat starosti se zdaňováním benefitu v oblasti dotovaného oběda poskytnutého pro důchodce, bývalé zaměstnance.

Zákonodárci napravili své pochybení v ust. § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kde bližším upřesněním podmínek pro osvobození od daně a souvisejících odvodů pro dotovanou stravu (v daném ustanovení pod písm. b) odebrali možnost nezdaňovat položku pro důchodce). Proto stanovili v ust. § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, následující:

„příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 %horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b)“

Z výše uvedeného vyplývá, že i příjem důchodce ve formě dotované stravy je zcela oproštěn od daňových povinností. Zároveň je třeba upozornit, že pravidlo je uplatňováno i zpětně od 1. 1. 2024.

Hovoří se o změně výše PHmaxu od nového školního roku, tedy od 1. 9. 2024. Na základě toho je třeba si ujasnit následující:

  • pro které školy, případně školská zařízení nastává změna,
  • na co a kdy bude mít změna vliv.

Od 1. 9. 2024 platí novela nařízení vlády 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí. Z čehož vyplývá, že změny PHmax mohou mít dopad na financování pouze u základních škol, středních škol a konzervatoří zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí. V případě např. mateřských škol, školních družin se PHmax nemění. Obecně snížení PHmaxu u výše specifikovaných škol nemusí znamenat, že škola musí radikálně změnit organizaci vzdělávacího procesu nebo nevyjít s penězi. Pokud se s objemem úvazků (PHškoly) tzv. vejde i do nového PHmax, nic se pro školu nemění.

I když nastává změna již od 1. 9. 2024, v podstatě má tato změna vliv až na rozpočet 2025. Nový PHmax bude pro ministerstvo podkladem až pro rozpočtový rok 2025. Takže v rozpočtu 2024 se nic nemění.

V posledních dnech se vyskytly případy ( už i v Moravskoslezském kraji ), že různé právní subjekty včetně škol a školských zařízení v celé ČR jsou jednostranně kontaktovány „běžným emailem“ nazvaným v předmětu jako „předžalobní výzva“, pod níž jsou podepsány konkrétní advokátní kanceláře a v nich reálně působící právníci. Zdůrazňuji, že jde o skutečně existující osoby – právnické i fyzické poskytující právní služby – jejichž identitu si však lstivě a nezákonně přisvojují různí podvodníci a domáhají se na podkladě takových tzv.  „předžalobních výzev“ a pod pohrůžkou civilních žalob v případě nevyhovění – nemalé a okamžité finanční úhrady za domněle protiprávně použité duševní vlastnictví a autorská práva, obvykle k různým logům, piktogramům například i školami atd. Vše působí na první pohled psychologicky „věrohodně“.

Tímto se v poněkud pozměněné a rádoby „upgradované“ podobě opakuje scénář, na který jsem na tomto místě upozorňoval a varoval již před určitým časem. Nabádám ředitele takto dotčených škol, aby na podobné přípisy nereagovali, respektive je bedlivě prověřovali. Kromě jiného i z toho důvodu, že advokátní kancelář z povahy věci doručuje jinému  právnímu subjektu přípisy, které mají nebo mít posléze mohou procesněprávní význam, zásadně cestou datových schránek, případně doporučeným dopisem, tedy tak, aby bylo jednoznačně prokázáno doručení takovéhoto přípisu adresátovi a  ž á d n ý m  ji n ý m  z p ů  s o b e m. V případě pochyb či dotazů a potřeby konzultace jsem ředitelům škol a školských zařízení, k dispozici. Protože jde o věc aktuální a hrozí nebezpečí z prodlení, upozorňuji na tuto záležitost raději bezodkladně a preventivně touto cestou.

Je třeba upozornit, že dle právních předpisů novelizovaných i od roku 2024 bylo umožněno bývalým zaměstnancům, kteří bezprostředně před odchodem do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro daného zaměstnavatele, dané stravování poskytovat. Problém však nastal v oblasti osvobození od daně z příjmů, viz § 6 odst. 9 písm. b) zákona o dani z příjmů, kde je definováno, že pokud zaměstnanec neodpracuje 3 hodiny ze směny, nejde o příjem osvobozený od daně z příjmů a pojistných odvodů. A důchodce jako bývalý zaměstnanec je samozřejmě odpracovat nemůže.

Problém je řešen v rámci tzv. technické novely konsolidačního balíčku ve forměnávrhu k úpravě daňového režimu při poskytování příspěvku na stravování u bývalých zaměstnanců.

 Nově se navrhuje rozšířit okruh zaměstnanců, u kterých bude osvobozeno nepeněžní plnění ve formě stravování k přímé spotřebě na pracovišti nebo k přímé spotřebě v rámci stravovacího zařízení provozovaného jiným subjektem, pokud bezprostředně před odchodem do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro daného zaměstnavatele.

Konkrétně v § 6 se má na konci odstavce 9 doplnit písmeno t), které bude pravděpodobně znít následovně:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny:

„příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 %horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b)“.

Pro rok 2024 by tak byla částka do limitu 116,20 Kč osvobozena od daně z příjmů i od pojistných odvodů. Nadlimitní příspěvky budou předmětem daně z příjmů a pojistných odvodů. Osvobození se bude vztahovat pouze na příjem zaměstnance (bývalý zaměstnanec je pro účely daní z příjmů považován za zaměstnance v souladu s § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů, neboť mu plyne příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů), který u zaměstnavatele pracoval až do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.

Nakonec i od roku 2024 nebudou muset zdaňovat nepeněžní plnění ve formě stravování ani bývalí zaměstnanci. Osvobození by mělo být aplikováno zpětně, a to již na příspěvky poskytnuté od 1. ledna 2024.

  1. Průměrný plat učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2022, v souladu s Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství územních samosprávných celků na rok 2024 č.j. MSMT-296/2024-2. Je třeba však upozornit, že to automaticky neznamená, že plat každého pedagoga má zaručenou výše uvedenou hodnotu. Jeho plat se odvíjí od jeho platového výměru a výše odměn. Uvedených 130 %je povinností MŠMT v rámci stanovení celkové sumy v rozpočtu na pedagogy.
  2. Zaveden normativ na 1 učitele v adaptačním období včetně prostředků na ONIV, v souladu s Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství územních samosprávných celků na rok 2024 č.j. MSMT-296/2024-2.[1]
  3. Snížení objemu ONIV z důvodu změny hrazení prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců z mzdových prostředků.
  4. Snížení normativů na nepedagogické pracovníky a snížení výše prostředků na nepedagogy a ostatní pedagogické pracovníky (mimo učitele) o 2 %.
  5. Snížení přídělu do FKSP na 1 %z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů.
  6. Vládou schváleným nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, dojde ke snížení PHmax pro dané školy o 5 %.

[1] Dle ust. §161 odst. 1 písm. a) bod 4

V rámci rozpočtování finančních prostředků z ministerstva došlo i k toku finančních prostředků v souvislosti s § 161 odst. 1 písm. a, bod 4 školského zákona směrem ke školám na pokrytí nákladů na uvádějící učitele v rámci tzv. adaptačního období.

Kde školy definovaly počet uvádějících učitelů?

Ve výkazu R13-01 (výkaz o ředitelství) v roce 2023.

Jaká je výše finančních prostředků?

V prvním roce adaptačního období:

  • 36 852 Kč za rok na 1 začínajícího učitele (částka zahrnuje 24 000 Kč na plat, 8 352 Kč na odvody),
  • 4 500 Kč na ostatní neinvestiční náklady (ONIV)

Ve druhém roce adaptačního období:

  • 16 176 Kč za rok na 1 začínajícího učitele (tj. 12 000 Kč na plat a 4 176 Kč na odvody).

Jak správně finance použít?

Prostředky na platy a s nimi související odvody je možno využít na odměnu uvádějícího učitele ve výši v závislosti na výkonu role. Lze také prostředky rozdělit mezi více zainteresovaných učitelů. Konkrétní specifikace a výše by měla být definována ve vnitřním platovém předpise nebo podobné směrnici.

Prostředky na ONIV mohou být využity např. na další vzdělávání uvádějících učitelů.

Jak všichni víme, tzv. vyhláška FKSP byla zrušena. Protože některé principy či pravidla obsažené ve zrušené vyhlášce jsou pro tvorbu a užití FKSP nezbytné, došlo k úpravám či zakotvení nutných náležitostí do legislativy (podrobněji viz níže). Můžeme konstatovat, že hospodaření s FKSP je nyní „roztříštěno“ do různých právních předpisů vzhledem k právní formě organizace či zřizovateli.

Pro jednotlivé školy a školská zařízení je aktuální problematika pojednávána v následující legislativě:

  1. V případě státních příspěvkových organizací:
  2. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 56, § 60, § 62, § 65, § 68, § 69),
  3. vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů.
  4. V případě příspěvkových organizací zřízených krajem, obcí nebo svazkem obcí:
  5. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (§ 29, § 33, § 33b, § 34 a § 37),
  6. vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů [§ 3 odst. 1, § 3 odst. 3 písm. b), § 5 odst. 1].
  7. V případě školských právnických osob zřízených ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí:
  8. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 136, § 137, § 138).

V případě všech organizací: