Financování škol

Hovoří se o změně výše PHmaxu od nového školního roku, tedy od 1. 9. 2024. Na základě toho je třeba si ujasnit následující:

• pro které školy, případně školská zařízení nastává změna,
• na co a kdy bude mít změna vliv.

Od 1. 9. 2024 platí novela nařízení vlády 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí. Z čehož vyplývá, že změny PHmax mohou mít dopad na financování pouze u základních škol, středních škol a konzervatoří zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí. V případě např. mateřských škol, školních družin se PHmax nemění. Obecně snížení PHmaxu u výše specifikovaných škol nemusí znamenat, že škola musí radikálně změnit organizaci vzdělávacího procesu nebo nevyjít s penězi. Pokud se s objemem úvazků (PHškoly) tzv. vejde i do nového PHmax, nic se pro školu nemění.

I když nastává změna již od 1. 9. 2024, v podstatě má tato změna vliv až na rozpočet 2025. Nový PHmax bude pro ministerstvo podkladem až pro rozpočtový rok 2025. Takže v rozpočtu 2024 se nic nemění.

Je třeba upozornit, že dle právních předpisů novelizovaných i od roku 2024 bylo umožněno bývalým zaměstnancům, kteří bezprostředně před odchodem do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro daného zaměstnavatele, dané stravování poskytovat. Problém však nastal v oblasti osvobození od daně z příjmů, viz § 6 odst. 9 písm. b) zákona o dani z příjmů, kde je definováno, že pokud zaměstnanec neodpracuje 3 hodiny ze směny, nejde o příjem osvobozený od daně z příjmů a pojistných odvodů. A důchodce jako bývalý zaměstnanec je samozřejmě odpracovat nemůže.

Problém je řešen v rámci tzv. technické novely konsolidačního balíčku ve forměnávrhu k úpravě daňového režimu při poskytování příspěvku na stravování u bývalých zaměstnanců.

 Nově se navrhuje rozšířit okruh zaměstnanců, u kterých bude osvobozeno nepeněžní plnění ve formě stravování k přímé spotřebě na pracovišti nebo k přímé spotřebě v rámci stravovacího zařízení provozovaného jiným subjektem, pokud bezprostředně před odchodem do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro daného zaměstnavatele.

Konkrétně v § 6 se má na konci odstavce 9 doplnit písmeno t), které bude pravděpodobně znít následovně:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny:

„příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b)“.

Pro rok 2024 by tak byla částka do limitu 116,20 Kč osvobozena od daně z příjmů i od pojistných odvodů. Nadlimitní příspěvky budou předmětem daně z příjmů a pojistných odvodů. Osvobození se bude vztahovat pouze na příjem zaměstnance (bývalý zaměstnanec je pro účely daní z příjmů považován za zaměstnance v souladu s § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů, neboť mu plyne příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů), který u zaměstnavatele pracoval až do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.

Nakonec i od roku 2024 nebudou muset zdaňovat nepeněžní plnění ve formě stravování ani bývalí zaměstnanci. Osvobození by mělo být aplikováno zpětně, a to již na příspěvky poskytnuté od 1. ledna 2024.

1. Průměrný plat učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2022, v souladu s Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství územních samosprávných celků na rok 2024 č.j. MSMT-296/2024-2. Je třeba však upozornit, že to automaticky neznamená, že plat každého pedagoga má zaručenou výše uvedenou hodnotu. Jeho plat se odvíjí od jeho platového výměru a výše odměn. Uvedených 130 % je povinností MŠMT v rámci stanovení celkové sumy v rozpočtu na pedagogy.
2. Zaveden normativ na 1 učitele v adaptačním období včetně prostředků na ONIV, v souladu s Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství územních samosprávných celků na rok 2024 č.j. MSMT-296/2024-2.[1]
3. Snížení objemu ONIV z důvodu změny hrazení prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců z mzdových prostředků.
4. Snížení normativů na nepedagogické pracovníky a snížení výše prostředků na nepedagogy a ostatní pedagogické pracovníky (mimo učitele) o 2 %.
5. Snížení přídělu do FKSP na 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů.
6. Vládou schváleným nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, dojde ke snížení PHmax pro dané školy o 5 %.

[1] Dle ust. §161 odst. 1 písm. a) bod 4

V rámci rozpočtování finančních prostředků z ministerstva došlo i k toku finančních prostředků v souvislosti s § 161 odst. 1 písm. a, bod 4 školského zákona směrem ke školám na pokrytí nákladů na uvádějící učitele v rámci tzv. adaptačního období.

Kde školy definovaly počet uvádějících učitelů?

Ve výkazu R13-01 (výkaz o ředitelství) v roce 2023.

Jaká je výše finančních prostředků?

V prvním roce adaptačního období:

• 36 852 Kč za rok na 1 začínajícího učitele (částka zahrnuje 24 000 Kč na plat, 8 352 Kč na odvody),
• 4 500 Kč na ostatní neinvestiční náklady (ONIV)

Ve druhém roce adaptačního období:

• 16 176 Kč za rok na 1 začínajícího učitele (tj. 12 000 Kč na plat a 4 176 Kč na odvody).

Jak správně finance použít?

Prostředky na platy a s nimi související odvody je možno využít na odměnu uvádějícího učitele ve výši v závislosti na výkonu role. Lze také prostředky rozdělit mezi více zainteresovaných učitelů. Konkrétní specifikace a výše by měla být definována ve vnitřním platovém předpise nebo podobné směrnici.

Prostředky na ONIV mohou být využity např. na další vzdělávání uvádějících učitelů.

Jistě přemýšlíte, jaká a kde jsou stanovena pravidla uznatelnosti dle právních předpisů pro tzv. produkty spoření na stáří v souvislosti  se správným čerpáním z FKSP.

Vymezení produktů spoření na stáří

Produkty spoření na stáří jsou vymezeny v § 15a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., odaních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDP“). Za ně lze považovat:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, což je konkrétně upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,
• doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, které je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů,
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, který je nově definován v ZoDP v §15a odst. 2. Můžeme zatím konstatovat, že se jedná o obdobu penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření. Konkrétní podobu nejen tohoto produktu, ale i ostatních, ukáže finanční trh.
• soukromé životní pojištění, jež je definováno v ZoDP v §15a odst. 3, 4. O konkrétní podobě bude pojednáno dále.
• dlouhodobý investiční produkt v souladu seZoDP v §15a odst. 5, kde se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Pokud jde o produkty spoření na stáří sjednané do roku 2023, i na tyto produkty bude tedy možno poskytovat příspěvek z účelově vázané části přídělu. Tzn. že zaměstnanci, kteří si již dříve spořili ve výše zmíněných formách, mohou dále pokračovat a nemusí si zakládat nový produkt.

Příspěvek z FKSP je na tento produkt osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. m) ZoDP, dle kterého je příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

V souvislosti s tím je třeba upozornit na ustanovení § 15b odst. ZoDP, který vymezuje případy, kdy je produkt spoření na stáří daňově podporován, tj.  pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch

a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze

1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

b) jiného poplatníka, a to pouze v případě

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo
4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Požadavky hospodaření byly dříve obsažené ve vyhlášce (zejména § 3 vyhlášky o FKSP), nyní veškerá pravidla hospodaření mimo zákonnou úpravu si je možno stanovit v kolektivní smlouvě (dohodě) nebo upravit vnitřním předpisem.

Vyhláška o FKSP více taxativně omezovala způsob hospodaření, což nám v praxi činilo mnohé problémy. Dnes například již nejsou organizace povinny plnění zcela uhradit, dále zákon explicitně nezmiňuje zřízení samostatného účtu pro správu FKSP (avšak lze to doporučit z důvodu transparentního hospodaření).

Samozřejmě lze aplikovat pravidla z bývalé vyhlášky, mělo by se to promítnout ve vnitřním předpisu.

Naopak současná úprava klade zvýšené nároky co do znalosti relevantních právních předpisů, a to zejména:

– právní předpisy upravující činnost jednotlivých typů subjektů (např. 250/2000 Sb.),

– zákon o daních z příjmů (nyní jsou striktnější omezení z pohledu povinnosti zdanit daný příjem, viz aktualita z 19. 12. 2023)

–  právní předpisy upravující jednotlivé produkty spoření na stáří a další…

Stále je povinnost vytvořit zásady (pravidla čerpání) nebo jakýkoliv jiný vhodný vnitřní předpis, který bude transparentně upravovat hospodaření a podmínky čerpání příspěvku z FKSP v souladu s legislativou.

Stále platí pravomoc odborové organizace spolurozhodovat ve smyslu § 225 ZP. Spolurozhodování  znamená, že se odborová organizace společně se zaměstnavatelem  dohodne na výši a způsobu čerpání fondu v souladu s legislativním rámcem.

Co se zůstatky?

Na zůstatek FSKP z roku 2023 se nevztahuje povinnost „50 % přídělu na stáří“. Ale zůstatek z roku 2024 a z dalších let v části „50 % přídělu na stáří“ musí být vždy v následujícím roce využit pouze na tuto oblast. Vyplývá to z metodického pokynu Ministerstva financí. Pak se vám může do budoucna stát, že se vám mohou  na FKSP tyto prostředky kumulovat a nemůžete je využít jinak.

Konsolidační balíček byl 22. 11. 2023 podepsán prezidentem. Minule jsme se bavili o nastolených změnách v pravidlech, nicméně nemálo může ovlivnit reálnou výši benefitu i to, zda je či není benefit zdaňován. Musíme vycházet z toho, že jakýkoli příjem (peněžitý i nepeněžitý) musí být základem daně. Osvobozeny mohou být však položky definované v ust. § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.  Pojďme si konkrétně definovat, co se v rámci daného paragrafu změnilo a dotýká se čerpání FKSP. Platnost těchto změn vstoupí 1. 1. 2024.

Zákon o daních z příjmů (změna od 1. 1. 2024)

Ust. § 6 odst. 9 písm. b) nově zní: „příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování.“

Pozn.: k žádné „faktické změně“ nedochází, pouze u příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance dochází ke sjednocení podmínek pro osvobození takového příspěvku, tj. bez ohledu na jeho formu.

Ust. § 6 odst. 9 písm. d) nově zní: „nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.“

Pozn.: všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje ještě i v roce 2023, budou v roce 2024 osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy. která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu. Zároveň se i rekreace, které jsou ještě pro rok 2023 zdaňovány až nad 20 000 Kč, přesunou do výše uvedeného režimu.

Ust. § 6 odst. 9 písm. g) nově zní: „příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.“

Pozn.: v praxi si můžeme představit náklady spojené s pořádáním např. vánočního večírku

Aktuálně je projednávání konsolidačního balíčku na schůzi Senátu plánováno na 8. 11. 2023. Dle informací by měl být beze změn schválen. Poté již bude jen čekat na podepsání prezidentem.

A jaký dopad bude mít na „kapsu zaměstnance“?

• Znovu se zavádí odvod zaměstnanců i na nemocenské pojištění (0,6 % z příjmů), čímž se sníží čistý příjem zaměstnance.
• Ruší se následující daňové výjimky:
  •  sleva na školkovné,
  • sleva na studenta,
  • omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku.

Zároveň se u benefitů zavádí souhrnný roční limit pro snížení základu daně na polovinu průměrné mzdy.

Nepřímo jistě ANO. Nejvíce je z tohoto pohledu „propírán“ fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) a případné zdaňování benefitů užívaných v souvislosti s čerpáním fondu. V obecné rovině se zejména hovoří o snížení výše prostředků na FKSP ze současných 2 % na 1 %. Dále se měla změna dotknout i stanovení striktnějších podmínek pro čerpání případných benefitů. Důraz měl být dán pro čerpání příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, jež by tvořil alespoň polovinu ze všech čerpaných benefitů. Také nezapomeňme, že principem balíčku je především získání financí do rozpočtu státu na straně příjmové, což je realizováno zvýšením daní. Proto se dá očekávat, že mnohé benefity i nepeněžního charakteru z FKSP nebudou osvobozeny o daně z příjmu a tím se nejen sníží „požitek“ zaměstnance, ale i vzrostou náklady zaměstnavatele (školy).